Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku“.

Osídlení území, na kterém dnešní město leží, je poprvé doloženo už ve starší době kamenné. Asi před 25 tisíci lety měli na vrchu Landek svá tábořiště lovci mamutů,

což dokládají četné archeologické nálezy. Nejvýznamnějším objevem byla v roce 1953 nalezená 48 mm vysoká soška, torzo ženské postavy z krevele,

kterému se říká Petřkovická (Landecká) venuše. Archeologové našli důkazy o tom, že pravěcí lovci používali uhlí ze slojí vycházejících na povrch jako palivo.

Jde o první doložené použití černého uhlí na světě. Na bájném vrchu Landeku vybudoval v 8. století jedno ze svých početných hradišť slovanský kmen Holasiců.

Někdy ve druhé polovině 13. století tady založil kamenný hrad český král Přemysl Otakar II.

K nejstarším ostravským vsím patří Polská (dnes Slezská) Ostrava, která je zmíněna v jednom z dokumentů papeže Řehoře IX. již v roce 1229.

Ke střežení hranice mezi polským a českým státem byl na ostrohu nad soutokem řeky Lučiny s Ostravicí vybudován Slezskoostravský hrad zaznamenaný v listině z roku 1297.

Dnešní Moravské Ostravě, jejíž název je poprvé uveden v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1267,

byl statut města udělen zcela jistě před rokem 1279. Nově budované město se stalo střediskem pro biskupské vesnice v okolí.

Oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě. Jeho výskyt o čtyři roky později potvrdil báňský odborník Jan Jakub Lutz.

Přesto s pravidelnou těžbou začal majitel panství František Josef hrabě Wilczek až v roce 1787.

Připojení Haliče k monarchii v roce 1772 umožnilo rozšíření obchodu s dobytkem a částečně podnítilo hospodářský rozvoj.

Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským.

K výrazným politickým a hospodářským změnám došlo po roce 1989. Ostrava se stala statutárním městem v čele s primátorem,

městskou radou a zastupitelstvem voleným ve svobodných a demokratických volbách.

Do života města a mnoha jeho obyvatel dramaticky zasáhla povodeň z července roku 1997, označovaná jako „tisíciletá voda“.

Škody způsobené nejrozsáhlejší povodní v historii Ostravy byly odhadnuty na více než čtyři miliardy korun. Od roku 2000 se Ostrava stala sídelním městem nově vzniklého Ostravského, dnes Moravskoslezského kraje.